Kněží, kteří působili v Lanžhotě
Český kronikář Kosmas zmiňuje, že už kolem r. 1030 úřadoval v nedalekém Podivíně kněz jménem Vracen,
údajný biskup moravsko-panonské diecéze, tedy "nástupce na stolci sv. Metoděje" na Velehradě (olomoucká diecéze byla obnovena až r. 1063).
V půli 12. století n. l. patřil Lanžhot (resp. Strážovice, někdejší ves na území dnešního Lanžhota, dnes u Kyjova) pod arcijáhenský kostel v Břeclavi (materiální a pravděpodobně též duchovní správou). O strážovickém románském kostelíku se zmiňuje i biskup Jindřich Zdík ve své listině z r. 1141 (dříve se uváděl rok 1131). Během 50. let 13. stol. vlivem jednak špatných přírodních podmínek (záplavy) a jednak nejisté a proměnlivé mezinárodní politické situace většina obyvatelstva odešla do oblasti Kyjovska a Strážovice postupně zanikly.
Náhradou vzniklo nedaleko opuštěné vsi opevnění nazvané Súhrady, a to jako pojistka proti útočným Rakušanům, Uhrům, ale i Turkům nebo Tatarům. Vedle Súhrad (jejichž název dnes nese jedna z lanžhotských ulic) zde (tzn. v dnešním katastru Lanžhota) měla být ještě osada Kotzmannsdorf (Chotmannsdorf), o které však není mnoho známo.
Když do svých rukou od Karla IV. přebral jeho příbuzný Jošt mýtné právo na Moravě, nechal v 70. letech 14. století vybudovat blízko v té době již zchátralého opevnění ves, která se brzy rozrostla v městečko. Nové sídlo dostalo německý název Landshut, ovšem místní obyvatelé si jej počeštili na Lanžhot a lokalitě někdejších Strážovic pak připadl název Starý Lanžhot. Stejně jako kdysi strážovičtí, i Lanžhotčané měli za úkol střežit zemské hranice (rakouské i uherské) a pomáhat s výběrem mýta, a to na nově zbudovaném mostu přes řeku Moravu, tvořící přirozenou hranici země moravské a tehdejších Uher.
Lanžhot se rychle rozrůstal a už kolem roku první doložené písemné zmínky (1384) měl přibližně 75 domů. Co se týče náboženského života, na Moravě v té době legálně sídlili příslušníci různých církví a nejinak tak tomu bylo i v Lanžhotě.
Podle různých historických pramenů se v Lanžhotě jednoznačně nacházela římskokatolická lokálie nebo farnost už od jeho založení počátkem 70. let 14. století.
Z r. 1373 ostatně pochází informace o farní škole a kostele. Dále však nejsou dochovány jakékoli informace o katolické duchovní správě, a to až do r. 1550, kdy byl na současném místě vybudován gotický kostelík i se hřbitovem. 7. května 1605 byl však vpádem uherských povstalců pod vedením bohatého šlechtického magnáta Štěpána Bočkaje úplně zničen.
Nejstarší dochovaný urbář, datovaný rokem 1520, je sepsán pro obce Lanžhot a Tvrdonice (v přepisu z r. 1694). Díky tomuto urbáři je potvrzeno, že v té době ve Tvrdonicích sídlil farář. Není však jisté, zda byl katolický.
Podle některých zpráv měla římskokatolická farnost v Lanžhotě zaniknout někdy v průběhu 16. století (zřejmě však až po r. 1550) a patrně místo ní zde fungoval historicky potvrzený evangelický sbor. Ostatně r. 1597 se připomíná českobratrská evangelická škola a tento sbor pod vedením pastora jménem JAN SCHLEEFISCH (* 1555 – Hodruša-Hámre (SK), ordinován 1580 – Trnava, † možná 1605?).
********************************************************************************************
Pro zobrazení detailní historie kněží v Lanžhotě klikněte / klepněte na:
BEAN-0 – Kněží v Lanžhotě 2.8.pdf (3273587)
(aktualizace: 28.1.2026)
*********************************************************************************************
GALERIE NOVĚ DOSTUPNÁ TAKÉ NA ADRESE: https://farnosttvrdonice.cz/duchovni_farnosti.php?page=2
**********************************************************************************************
KNĚŽSKÁ KRONIKA – ÚDAJE NEJSOU NADÁLE AKTUALIZOVÁNY. PRO ČERPÁNÍ INFORMACÍ, PROSÍM, UŽIJTE VÝHRADNĚ PŘILOŽENÉHO .pdf SOUBORU.
Note: These info below about the history of priests in Lanžhot is no longer edited. Please use the .pdf file instead. This file is written in Czech.
-. JAN SCHLEEFISCH (1580 – 1597; 1605?) – jediný známý protestantský kněz, kazatel Jednoty bratrské
1. A. R. D. ŠTĚPÁN BUČIČ (1612 – † 5.3.1658) – první známý farář
Matriky vedeny od r. 1662.
2. R. D. MARTIN KORON (23.5.1667 – 1674) – farář
3. R. D. JAN FRANTIŠEK KIRCHNER (4.6.1674 – 10.1.1677) – administrátor
4. R. D. JIŘÍ ALEXANDR HALÁMEK (21.1.1677 – 25.9.1678) – administrátor
5. R. D. JAN FRANTIŠEK ŠTYVAR (3.11.1678 – 20.9.1679) – administrátor
6. R. D. JAN ZUBÍK (25.9.1679 – 20.3.1681) – administrátor
7. R. D. JAN VOJTĚCH NĚMECKÝ (21.3.1681 – † 1685) – administrátor
8. R. D. MICHAEL ŠVAGERKA (21.5.1685 – 1694) – farář
9. A. R. D. JAN IGNÁC SEČKÁŘ, prot. ap. (29.7.1694 – † 10.4.1711) – farář
10. R. D. ACCURSIUS ADLER (11.4. – 31.5.1711) – valtický františkán, administrátor ad interim po Sečkářově úmrtí.
11. A. R. D. ONDŘEJ ANTONÍN VANÍČEK (1.6.1711 – † 8.9.1719) – administrátor a farář
Pavel Antonín Nečas (13.5.1712 – 13.8.1713) – jáhen a následně první známý kaplan
Maxmilián Nepomuk Wagner (13.8.1713 – 28.3.1714) – jáhen
František Jiří Leopold Langfort (24.1. – 25.6.1716) – jáhen
Jan Josef Osvald (17.7. – 16.10.1719) – kaplan
12. A. R. D. MATYÁŠ ANTONÍN KONEČNÝ (13.10.1719 – 14.7.1720) – administrátor ad interim
13. R. D. DOMINIK DRER (22.4. – 14.7.1720) – valtický františkán, administrátor auxiliaris ad interim
14. A. R. D. JOSEF ANTONÍN KUCHYŇKA (15.7.1720 – † 16.1.1740) – farář
Václav Jan Kajma (14.5.1739 – † 19.10.1751) – kaplan a administrátor
15. A. R. D. JOSEF SARKANDER RYZÍ (3.4.1740 – 1.6.1755) – farář
Matyáš František Šmihla (10.1.1752 – 4.5.1756) – kaplan
16. R. D. JOSEF KAREL MIKŠÍK (1.8.1755 – † 1.4.1781) – farář
Mgr. Bc. Pavel František Květoň (4.11.1756 – 19.3.1759; 27.6.1763 – 19.10.1769) – kaplan
Jiří Vavroš (11.6.1759 – 3.2.1760) – kaplan
Josef Lunda (24.4.1760 – 22.3.1763) – kaplan
Petr Pavel Šašina (7.12.1769 – 27.2.1777) – kaplan
Bernard Bartoloměj Podrazil (25.5.1777 – 20.9.1778) – kaplan
17. R. D. JAN JIŘÍ RADUŇSKÝ (4.6.1778 – 7.5.1781) – administrátor
Karel Josef Raduňský (3.7.1778 – 17.4.1779) – kaplan
Jan Nepomuk František Hilbert (3.4.1779 – 25.7.1789) – kaplan
18. R. D. Mgr. JIŘÍ SEKORA (8.5.1781 – 19.8.1793) – farář
František Dominik Josef Dobrotský (26.7.1789 – 3.2.1798) – kaplan
19. R. D. FRANTIŠEK XAVER ONDŘEJ TOBIÁŠ XIMENES (20.8.1793 – † 6.10.1815) – farář
Josef Dominik Klátil (11.9.1798 – † 28.6.1801) – kaplan
Josef Benedikt Bohuňovský (12.10.1806 – 7.10.1817) – kaplan a administrátor
20. R. D. ANTONÍN BÍLEČEK (8.3.1816 – † 9.5.1819) – farář
Karel Šedý (1.1.1818 – 1.10.1819) – kaplan a administrátor
21. A. R. D. PAVEL PŘÍHODA (20.9.1819 – 24.8.1853) – farář
Václav Musil (27.10.1819 – 3.12.1828) – kaplan
Jan Hanák (11.12.1828 – 30.4.1832) – kaplan
Václav Neckář (14.11.1832 – 10.4.1834) – kaplan
Karel Klauder (27.4.1834 – 24.3.1835) – kaplan
Cyril Nezval (10.4.1835 – 19.8.1838) – kaplan
František Kubíček (12.10.1838 – 26.7.1842) – kaplan
František Josef Pernica (3.9.1842 – 5.10.1843) – kaplan
Ignác Gretzmann (9.11.1843 – 22.7.1849) – kaplan
Jan Rajský (20.9.1849 – 16.4.1853) – kaplan a administrátor
Karel Vincenc Mašíček (21.4. – 25.8.1853) – kaplan
22. R. D. VÁCLAV ŽĎÁRSKÝ (30.7.1853 – 31.1.1857) – administrátor
Ján Mikulec (21.9.1853 – 23.8.1857) – kaplan
23. R. D. MATĚJ JEDLIČKA (1.2.1857 – 24.2.1859) – administrátor
Jindřich Pálka (5.10.1857 – 10.8.1858) – kaplan
24. R. D. JAN MATERNA (1.3.1859 – 25.10.1863) – administrátor
Michael Petružela (23.10.1859 – 9.6.1864) – kaplan
25. R. D. JAN HÖNIGSBERGER (26.10.1863 – † 22.5.1875) – farář
Albert Vodička (29.8.1864 – 9.5.1866) – kaplan
Vilém Procházka (13.1.1868 – 18.9.1869) – kaplan
Josef Svoboda (24.11.1870 – 17.11.1875) – kaplan a administrátor
26. A. R. D. DOMINIK GOTTWALD (1.11.1875 – † 22.6.1904) – farář
František Fojtík (24.11.1875 – 27.2.1876) – kaplan
Alois Adolf Jedlička (19.9.1886 – 22.1.1896) – kaplan
Ignác Gibala (2.2.1896 – 12.12.1897) – kaplan
Eduard Sobotka (21.12.1897 – 18.3.1899) – kaplan
Josef Josefovský (1.4.1899 – 4.11.1904) – kaplan a administrátor
27. R. D. ANTONÍN ŠTOURAČ (5.6.1904 – 30.6.1934) – farář
František Špička (11.11.1904 – 21.1.1908) – kaplan
ThDr. František Švábeník (7.2.1908 – 6.2.1910) – kaplan a katecheta
Karel Kočvara (3.3.1910 – 10.9.1912) – kaplan
Alois Jan Štourač (10.9.1912 – 11.9.1922) – kaplan
Josef Otruba (16.4. – 28.9.1919) – výpomocný kooperátor pro tempore
Bedřich Matějka (21.4. – 17.9.1922) – výpomocný kooperátor pro tempore
Vojtěch Koudelka (20.9.1922 – 25.9.1924) – kaplan
ThDr. Josef Tomáš Jančík (8.9.1924 – 1.9.1926) – kaplan a administrátor
Antonín Vala (5.9.1925 – 23.12.1928) – kaplan
Antonín Jaroš (4.1.1928 – 10.1.1930) – kaplan
Josef Melichar (2.2.1930 – 31.3.1934) – kaplan a administrátor
Josef Hlaváč (červenec 1932 – září 1933) – výpomocný kaplan excurrendo z Velkých Bílovic
Konrád Steffel (1.12.1933 – 31.5.1934) – výpomocný kaplan
28. R. D. ANTONÍN FIALA (1.7. – 30.11.1934) – administrátor
29. R. D. JOSEF HÜBNER (1.12.1934 – 15.1.1952) – administrátor a farář
Antonín Fiala (1.12.1934 – 22.3.1936) – kaplan
Jaroslav Krejčíř (8.10.1939 – 28.8.1947) – kaplan
.jpg)
Robert Sára (1.9.1947 – 4.9.1948) – kaplan
Josef Kotulan (18.9.1948 – 31.1.1950) – kaplan, emigroval do Rakouska
.jpg)
Otmar František Blatný (8.3. – 6.4.1950) – dodnes poslední kaplan
30. R. D. FRANTIŠEK KVASNIČKA (16.1.1952 – 30.4.1960) – administrátor
31. R. D. Mgr. RNDr. METODĚJ SLÁMA (1.5. – 30.9.1960) – administrátor ad interim
.jpg)
32. R. D. FRANTIŠEK STREIT (1.10.1960 – † 17.5.1968) – administrátor
.jpg)
33. R. D. Mons. JOSEF VALERIÁN (20.5.1968 – 11.5.1976) – administrátor
.jpg)
34. R. D. KAREL HANDLÍŘ (12.5.1976 – † 15.9.1979) – administrátor
.jpg)
35. R. D. VLADIMÍR STEJSKAL (30.11.1979 – 27.7.2003) – administrátor a farář
.jpg)
36. Mgr. PAVEL HOLEŠINSKÝ (1.8.2003 – 31.7.2005) – administrátor
37. R. D. Mgr. FRANTIŠEK PUTNA (1.8.2005 – 31.7.2011) – farář
38. R. D. ThLic. JOSEF CHYBA (1.8.2011 – 6.8.2017) – farář
39. R. D. Mgr. PAVEL RÖMER (7.8.2017 – 31.12.2021) – farář a od 13.1.2020 administrátor excurrendo in materialibus
40. R. D. Mgr. ROBERT PRODĚLAL (od 13. ledna 2020) – administrátor excurrendo (do 31.12.2021 in spiritualibus)
Mons. Dr. Karel Janoušek (od 17.12.2023) – výpomocný kněz pro břeclavský děkanát, v Lanžhotě na důchodu
Mons. ThLic. Gejza Veselý (od 17.12.2023) – výpomocný kněz pro břeclavský děkanát, v Lanžhotě na důchodu
KNĚŽÍ, ŘEHOLNÍCI A ŘEHOLNICE POCHÁZEJÍCÍ Z FARNOSTI LANŽHOT:
Většina zesnulých je pohřbena na současném lanžhotském hřbitově.
R. D. Michael Jakub Danielovský (* ?, vysv. 1684, † ?) – podle matriky olomoucké univerzity. V letech 1688–1691 farář v Dobromilicích u Prostějova, následně v r. 1692 v Čechách u Přerova.
R. D. Vincenc Anastáz Doležal (* 8.1.1787, vysv. 1811, † 4.1.1814) – byl kaplanem v Dačicích.
R. D. Jan Bartoš (* 1861, vysv. ?, † 1922) – působil mimo brněnskou diecézi.
R. D. ThDr. Pavel Hodonský (* 3.1.1879, vysv. 26.7.1904, † 11.5.1938 v Praze) – profesor románských jazyků a konzistorní rada. Jako kaplan vystřídal Čučice (1904–1907) a Nové Hvězdlice (1907–1913), následně byl katechetou v Brně (pobýval u minoritů). V r. 1919 se odebral do Ružomberku, kde strávil zbytek života. Byl také literárně činný, například autorstvím knihy "Univerzitní profesor Contardo Fernini" (1934).
R. D. František Beneš (* 1.12.1892, vysv. 5.7.1917, † 2.12.1963) – svou primici slavil 8. července 1917 v Lanžhotě. Kaplanskou službu po svém vysvěcení vykonával v Miroslavi, odkud odešel už do farářské služby v Moravském Krumlově (1927–1938). Následně byl farářem v Horních Kounicích (1938–1944), v Moravské Nové Vsi (1944–1960), a poté až do své smrti v Želešicích (u Brna). Vedle kněžské služby vynikal také hudbně; byl slovutný sbormistr a varhaník, disponoval absolutním hudebním sluchem.
R. D. Pavel Tureček (* 28.5.1902, vysv. ?, † 18.4.1979 v Sedlčanech u Prahy) – působil mimo brněnskou diecézi.
.jpg)
R. D. Pavel Bartoš (* 17.5.1911, vysv. 5.7.1935, † 16.12.1973 v Brně) – působil jako kaplan v Lednici (1935), Brně-Obřanech, Podivíně, Přísnoticích a v Oslavanech. Mimo to byl v letech 1936–1938 administrátor ve Střížově, pak 1938–1939 kooperátor v Lukách nad Jihlavou, 1944–1947 kooperátor a 1947–1973 farář v Krhově ( u Třebíče). Tamtéž pohřben.
R. D. Zachariáš Bohuslav Tuček OFMCap (* 14.12.1914, kapuc. noviciát 1932, věč. sliby 4.10.1936, vysv. 1939, † 1.11.2001 v Praze-Břevnově, pohřben tamtéž) – vedle kněžství a zasvěceného řeholního života byl také nadaným varhaníkem. Svou primici slavil v Lanžhotě v neklidné době, 2. července 1939. I přesto se však podle domácího prookolu slavnost vydařila. V letech 1934–1948 byl Tuček vizitátorem Třetího řádu sv. Františka z Assissi (terciářů, SFŘ). Následně byl 5 let vězněn v Králíkách, kde pracoval se dřevem a v kamenolomu, pak také ve velkooseckých sklárnách. Po propuštění pracoval 18 let v továrně na papír v Praze. Státní souhlas k výkonu kněžského povolání mu byl znovu udělen až v důchodovém věku. V roce 1998 v 84 letech se vrátil do kláštera, kde se svými spolubratry prožil poklidné tři roky života. Zemřel o slavnosti Všech svatých roku 2001. Více informací zde: https://www.frantiskani.cz/index.php/team/zacharias-b-tucek-ofm-cap/
R. D. Antonín Uher (* 31.3.1915, vysv. 1940, † 3.9.1987) – r. 1950 byl internován v zajišťovací vazbě v Brně, následně propuštěn a v letech 1954–1963 farář v Kuřimi, 1963–1966 administrátor u sv. Augustina v Brně, 1967–1973 administrátor ve Znojmě-Louce a excurrendo administrátor farnosti Dyje, od r. 1973 až do smrti farář v Mrákotíně. Pohřben v Lanžhotě.
R. D. Jiří Čekal (* 4.10.1947, vysv. 5.7.1975 v Brně) – kaplanská služba: Pozořice (1975–1976), Brno-sv. Janové (1976–1977), Brno-Husovice (1977–1978), Žďár nad Sázavou-sv. Prokop (1978–1980). Vikář: Brno-Petrov (1980–1983). Farářská služba: Brno-Žebětín (1983–1992), Mutěnice (1992–2007), Ratíškovice (od 30.11.2007).
(R. D.) Mgr. Miroslav Prajka (* 10.6.1985, vysv. 9.9.2011 v Lanžhotě, knězem v letech 2011–2014) – působil jako kaplan ve Velkém Meziříčí, následně jako administrátor v Budišově u Třebíče.
Klotilda Anna Gálová (* 19.2.1900, novic. 1923, † 5.11.1978, pohřbena v Bílé Vodě)
Jana Bosco Eliška Čapková (* 24.11.1968, věč. sliby 27.7.2003, půs. v Kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Městě Albrechticích)
Pozn.: Obrázky a informace jsou čerpány z farních kronik, vydání Městského zpravodaje Lanžhot od r. 2006 do současnosti, z webových stránek jiných farností či ze sociálních sítí, z Wikipedie, případně článků periodik, z hrobů lanžhotského hřbitova, hlavně pak také z diecézních archivů https://archiv.biskupstvi.cz/vyhledavani-inventare/?pojem=lan%C5%BEhot&hledej=Hledej/ a https://www.mza.cz/actapublica/matrika/hledani včetně knih "LANŽHOT - příroda a dějiny (TEPS PRAHA 1983)", "Vlastivěda moravská – břeclavský okres (Musejní spolek 1911) a soukromé publikace R. D. Aloise Mikysky "Galerie kněží brněnské diecéze – děkanátu Břeclav," jež byla v 70. letech 20. století sestavena pro vnitřní potřeby farnosti Lanžhot. Užito bylo i Katalogů brněnské diecéze – neproměnné části (2007) a proměnné části (2019), a stejně tak několika publikací z díla Topographie von Mähren od G. T. Wolného (19. stol.).
 (2)_1.jpg)
 (2)_2.jpg)
 (1)_4 (1).jpg)